Jsem ten typ člověka, co si vždycky raději sedne do svého auta, ale občas prostě musím využít veřejnou dopravu. Ten den byl právě jeden z těch, když moje auto bylo v servisu a já musel využít veřejné dopravy, konkrétně autobusu. Tohle cestování moc v lásce nemám, přijde mi zdlouhavé a v porovnání s mým vozem i cenově víceméně na stejno.
Vyrazil jsem tedy na zastávku a čekal na příjezd autobusu, který by mě přepravil do nedalekého okresního města. Vždy si lístek koupím u řidiče, protože je to jednodušší než nějaké online rezervace. Hotovost už docela dlouho nenosím, ale v dnešní době jsou v autobusech terminály, takže to nikdy nebyl problém. Stačilo pípnout a měl jsem jízdenku.
Ale tentokrát, když jsem přišel k řidiči a chtěl zaplatit kartou, řekl mi, že terminál je mimo provoz. NA nastal problém. Hotovost s sebou skoro nikdy nenosím, maximálně pár drobných zašantročených v kapse. A jít vybírat peníze k bankomatu se mi nechtělo. Nejenže jsem netušil, kde nejbližší bankomat je, ale také jsem nechtěl riskovat, že mi mezitím autobus ujede. Do odjezdu totiž zbývalo pár minut.
Tak jsem řekl řidiči: „Váš problém, že nejde terminál, tak pojedu zadarmo.“ Nebyl to zrovna nejsofistikovanější přístup, ale byl jsem v situaci, kdy jsem potřeboval dostat do práce a neměl jsem jinou možnost, než tím autobusem prostě jet. A dál? Šel jsem dovnitř autobusu a sedl si. Cítil jsem, jak se na mě upírají pohledy ostatních cestujících, ale snažil jsem se to ignorovat. Bylo mi úplně jedno, co bude dál. K mému překvapení řidič nijak nereagoval.
Pochopil bych, kdyby volal například na dispečink, chtěl to vyřešit převodem pomocí QR kódu, nebo by dokonce volal policii. Ale on nereagoval nijak. No, tak jsem se svezl zadarmo. Trochu mě hlodalo svědomí, jestli přece jenom nemám později napsat dopravci a platbu za jízdenku poslat z účtu. Ale potom si říkám, že je to jejich chyba, že nešel terminál. Já to jinak udělat nemohl.
Zdroj: Autorský text, emailový příspěvek
