Nenápadný vzhled a malá velikost hraboše bohužel moc neodpovídají rozsahu poškození, které na zahradě napáchá. Kromě toho, že vytváří chodby a tunely pod zahradou, okusuje kořeny rostlin. Hraboš polní je jedním z nejmenších savců, podobá se myši a je obvykle 10 až 15 centimetrů dlouhý. Má ostré a úzké zuby, kterými snadno poškodí kůru, kořeny, větvičky i poupata.
Čím hraboši škodí?
Hraboši se nejčastěji vyskytují v oblastech listnatých a smíšených lesů, ale mají rádi i pole, houštiny a zalesněná údolí řek. Potravu si shání především večer a zůstávají aktivní po většinu noci. Jedí hmyz, larvy, pupeny a lišejníky, ale pochutnají si i na ovoci, listech rostlin, semenech a zelených částech bylinek i zeleniny.
Hraboš si většinou pod povrchem zahrady a v hustém podrostu buduje systém chodeb, nejčastěji v hloubce kolem 10 až 15 centimetrů. Právě v této oblasti se nacházejí kořeny většiny vysazených rostlin. Ohlodaný porost ztrácí schopnost vstřebávání vody a živin, což postupně způsobuje jeho vysychání. Hraboši nepohrdnou ani zimujícími cibulemi rostlin včetně tulipánů, narcisů a lilií. Hraboši se neukládají k zimnímu spánku.
Rostliny, které hrabošům nevoní
Existují rostliny, které hraboše přirozeně odpuzují. Patří mezi ně česnek (i medvědí), máta, pryšec, černý rybíz a hořčice setá. Pár stroužků česneku můžete umístit i do nově vybudovaných úkrytů, případně můžete tunely zaplavit vodou. Hraboši nesnáší vůni skořice, která v nich vyvolává stres a strach. Můžete ji tedy rovněž nasypat do vyhloubených tunelů.
Hraboši jsou citliví i na zvuky, proto je úspěšně zaženou akustické odpuzovače vyrobené z prázdných PET lahví nebo plechovek. Stačí je umístit na tyčky nebo kůly, za větrných dnů budou vydávat charakteristické zvuky. Uškodit může mulčování, které sice udržuje stálou teplotu půdy a omezuje růst plevele, ale zároveň hraboše přitahuje. Pokud domácí metody nebudou úspěšné, můžete v obchodech zakoupit karbid.
Zdroj: https://smithspestmanagement.com/blog/post/how-to-get-rid-of-voles-in-your-yard-and-garden/