
Myslela jsem, že na děti je svět spravedlivý, ale šeredně jsem se spletla. Že mají děti na mnoho míst vstup zdarma, je skvělé. Jen ale kdyby to posuzování nároku bylo opravdu spravedlivé. Bohužel jsem se setkala s tím, že byl můj syn neprávem diskriminován jenom proto, že je vysoký. A mně se to nelíbilo. Musela jsem se za něj postavit a trochu si dupnout.
Je to diskriminační
Nemám nic proti tomu, když jsou jasně stanoveny podmínky toho, kdo může a za jakou cenu. Ale nechci, aby to bylo diskriminační. Nevadí mi, když bude vstup zdarma jasně omezen věkem, to je pro všechny spravedlivé, bez ohledu na to, jak dané dítě vypadá. Jsou ale místa, kde diskriminují mého syna. To proto, že zdarma mohou jít jenom děti do určité výšky. A jak asi jistě tušíte, moje dítě zrovna nepatří k nejnižším. Můj partner má skoro 2 metry, já měřím lehce přes 180 cm, takže vám je asi jasné, že syn zdědil výšku po nás.

Zdroj obrázku: Freepik
Proč musí platit?
Děti srovnatelného věku platit nemusí, ale můj syn ano. A to mě pořádně naštvalo, protože je to nespravedlivé. „Moje dítě pusťte taky zdarma, nebudu platit jen proto, že je vysoké,“ začala jsem svou argumentaci směrem k ostraze, která určovala, kdo může a kdo nemůže projít zdarma. Chtěli mě vrátit zpět na pokladnu, abych za syna koupila lístek. To jsem odmítla a nechala si zavolat někoho, kdo má celý zábavní areál na starost.
Prokázala jsem věk
Přišel manažer areálu, se kterým už byla mnohem rozumnější řeč než s pánem ze security. V klidu jsem mu vyložila svůj problém s výškou syna. Usoudil, že vstup podle výšky není nejšťastnější ani nejspravedlivější varianta. Zeptal se, kolik mému synovi je let. A sám z toho byl překvapen. Pro jistotu jsem ihned vytahovala kartičku pojišťovny a jeho cestovní pas, který pro jistotu nosím kvůli podobným případům u sebe. Ani jedno vidět nechtěl a nakonec syna pustil zdarma. A já si jen říkala, kolik jiných maminek není tak rázných a musí zbytečně platit.
Zdroj: Autorský text, e-mailový příspěvek Lucie Š.