Zvládnout péči o domácnost s omezeným rozpočtem, to není nic jednoduchého. Zvláště těžké to mají maminky samoživitelky, které hledají různé cesty, jak si přilepšit. Jednu, poměrně originální a trochu na hraně, zvolila i naše čtenářka Lucie. Rozhodla se nám poodkrýt své tajemství, které spočívá v prodeji zboží na bazarech.
Denně sjíždím bazárky
Jako maminka samoživitelka jsem se bez bazarů dětského oblečení neobešla. Byly místem, kde jsem nejenom mohla levně nakoupit oblečení pro své děti, ale také jsem zde mohla to nepotřebné prodat. S omezeným rozpočtem jsem si nemohla dovolit kupovat vždy nové, stejně jako jsem si nemohla dovolit to již nepoužívané nechat jenom tak ležet ve skříni.
Prodávám, co není moje
Mnohdy se mi podařilo prodat již nepoužívané kousky po dětech za poměrně slušnou cenu. A jindy se mi zase povedlo nakoupit krásné oblečení doslova za pár šupů. A tak se mi v hlavě zrodil zajímavý nápad. Být něco jako zprostředkovatelka, která prodává něco, co není její. Někdo tomu může říkat podvod, ale vše, co dělám, je zcela legální.
Inkasuji a vyplácím
Jak můj „podvod“ probíhá? Není to nic složitého ani nelegálního. Neustále projíždím své oblíbené bazary a hledám, co která maminka prodává. Když mě něco zaujme vzhledem, stavem i cenou, ihned vystavuji svůj inzerát s vyšší cenou, právě na tohle stejné zboží, i když mi vůbec nepatří. Možná mi je trochu líto těch, kteří to koupí ode mě za víc, ale je jejich chyba, že lépe nehledají a nenajdou originální inzerát.
A když se zadaří, že se mi na inzerát některá maminka ozve, ihned píši prodejkyni se zbožím, že mám zájem. Od zájemkyně vyberu peníze, prodejkyni pošlu, co ona požaduje, a nadiktuji jí adresu mé kupující. Zboží tak jde přímo jí, ale peníze přetečou přes mou osobu. Na rozdílu cen vždy něco vydělám, aniž bych zboží musela reálně nejprve koupit sobě a potom někomu poslat.
Zdroj: Autorský text, e-mailový příspěvek čtenářky Lucie K., redakčně zkráceno a upraveno.